20. 6. 2026

Podaří se chytit polskie radio jedynka na krystalku?

Otestujeme, co zbylo na dlouhých vlnách, a postavíme jednoduchou krystalku s germaniovou diodou. Polské Radio Jedynka na 225 kHz chytíme – stačí dlouhý drát a zesilovač místo sluchátek.

krystalkagermaniová diodadlouhé vlnyPolskie Radio Jedynkalong wire anténa225 kHz
Otevřít na YouTube

Na dlouhých vlnách to ještě žije – Polské Radio Jedynka na 225 kHz hraje dál a dá se chytit i na tu nejjednodušší konstrukci. Po rychlé kontrole pásma přes SDR (kde kromě polské stanice trčí hlavně silné maďarské vysílače) přišla na řadu klasická krystalka.

Co bylo potřeba

  • Cívka: 150 závitů hlavního vinutí, 15 závitů vazební pro anténu a 50 závitů odbočka pro detektor. Víc závitů neznamenalo lepší výsledek – 150 závitů dávalo čistší příjem a posunulo ladící rozsah příznivějším směrem.
  • Germaniová dioda: starý muzejní kousek, bez ní by demodulace nefungovala.
  • Ladící kondenzátor: velká kapacita, běžný vzduchový variabil z rozebraného rádia (stovky pF).
  • Anténa: drátová long wire – původně invertované V pro pásmo 80 m (stožár 12 m, ramena po 20 m). Obě ramena spojená nakrátko, takže se chová jako náhodný dlouhý drát. Bez takové antény by slabá jednička neměla šanci.
  • Uzemnění: pořádný kus kovu v zemi, třeba topení nebo několik drátů.
  • Zesilovač: elektronkový nízkofrekvenční zesilovač s anodovým napájením, aby signál rozehrál reproduktor. Krystalka sama o sobě energii nepotřebuje.

Jak to dopadlo

Polské Radio Jedynka se naladilo bez problémů, hudba hrála čistě. Horší to bylo se selektivitou – silná maďarská stanice z pásma středních vln prolézala i do dlouhovlnného rozsahu a rušila. Kdo by chtěl lepší oddělení stanic, musel by sáhnout po složitějším zapojení (např. s regenerací).

Základní krystalka tedy pořád funguje, ale jen tam, kde je dostatečně silný signál a kvalitní anténa. Pokud máte doma delší drát a pár šuplíkových součástek, můžete si tuhle legendu zkusit taky – dlouhé vlny ještě nevymřely.